Aktualizováno Pondělí, 04 Květen 2009 20:23 Napsal uživatel Martin Bílek Pondělí, 04 Květen 2009 18:34
Jsem jelito a zatím každý mnou postavený model vydržel ve vzduchu asi tolik minut, kolik hodin zabrala jeho výroba. Uklidňoval jsem se, že to jsou jen začátky a časem se to zlepší. No co vám budu povídat … nezlepšilo. Zjistil jsem tedy, že pilování pilotáže je slepá ulička a pokud chci lítat, musím jít nepochybně jinou cestou. Nová strategie má za úkol zpevnit modely a hlavně podstatně zkrátit dobu výroby , abych se alespoň přiblížil k magické hranici výroba: let - 1:1 v odpovídajících časových jednotkách. Můj první, druhý a téměř všechny ostatní zničené stroje byly samokřídla a několikrát jsem se zařekl, že už nikdy. Kromě spousty obrovských nevýhod má obrovskou výhodu v jednoduchosti konstrukce a pevnosti. Nemusí se dělat trup a vzhledem ktomu, že je to jen křídlo spíchne se jedna dvě. Nasbíral jsem pár zkušeností s laminováním styroduru a rozhodl se touto technologií udělat obrněné samokřídlo speciálně vyvinuté pro srovnávání krtinců a stopnout si čas výroby a potom na svahu.
Zde je tedy postup s časovým harmonogramem:
I
Nalezení šablon: 40min.
Kupodivu šablony byly na svém místě, ale vzhledem k tomu, že své místo nemají, mohly se nacházet kdekoli v Ondrově rezidenci o 5 pokojích , wc, jiné komůrky a zahradu nepočítaje. Měl jsem štěstí a po 40 min. boje se spoustou styroduru a jiných nezbytných věcí se mi je podařilo postupně nalézt a zprovoznit tak, aby se daly použít. Slova, která mi letěla hlavou a obrázky jsou nepublikovatelné a ani minuty nezapočítávám do celkového času.
II
Vyřezání křídel : 35 min.
Jelikož jsme s Ondrou v řezání styroduru již mazáci a naše CNC ruce si nezadají s nejmodernějšími stroji bylo naformátování tabule, vyřezání a zúhlování křídel hračkou a za chvilku jsem frčel domů.
III
Příprava na vyztužení 120 min
Po vyřezání se na styroduru udělají chloupky, které je potřeba po vzoru dnešní doby odstranit a zaříznout odtokovku. Jak už jsem psal, má to být nerozbitný model a vzhledem k tomu, že jsem jich už řadu rozbil, mám slabá místa dokonale vychytaná. Nic nebylo ponecháno náhodě a do křídla měly přijít dvě I výztuhy. Za náběžkou jedna a před křidélky druhá. Do křídla jsem udělal kouskem plastu podle pravítka rýhy v místě vyztužení, aby výztuha nečněla a slepil obě půlky křídel k sobě a následně ostrým nožem udělal z jednoho samokřídla tři.
IV
Vyztužení laminátem 140 min
Abych zkrátil výrobu a nahnal tak cenné minutky, zavrhl jsem tahání uhlíkového rovingu a nahradil jej jednosměrnou laminátovou tkaninou, která poslouží úplně stejně. Vlepil jsem ji tedy mezi rozřezané díly a z vrchu i ze spod přiklopil dalším páskem tak, že tvoří I profil. Už jen přiklopit folíí , stáhnout páskou a jít se podívat na net jak se modlí, abych se mohl pomodlit za spojení do původního tvaru profilu. Vrazil jsem tedy křídlo do pytle a napustil ho k prasknutí vakuem a modlitby měly proběhnout až v posteli.
V
Náběžka 75 min.
Ráno jsem s obavami otvíral pytel s křídlem, protože jsem místo modliteb okamžitě usnul. Mé nemodlení bylo vyslyšeno a vše krásně srostlo jako po pokropení mrtvou vodou. Někde je uhlík nenahraditelný a jedno z míst je náběžka, kde místo obvyklého jednoho pramenu rovingu byl dán jeden na placato z vrchu, pak na tenko uprostřed a opět placatý zespod , spojeno laminátovou tkaninou a z boku ukončeno smrkovou lištou, protože takový suchý krtinec není žádná sranda.
VI
Vyztužení uhlíkem 60 min
Krom hlavních nosníků je třeba ještě udělat dílčí povrchové výztuhy hlavně kolem otvoru pro baterie a zadního spoje, protože se za to hází. Zde je uhlíkový roving opět lepší, protože nemá ostrou hranu, vlasy se pěkně rozprostřou a není to pak vidět. Tak zase zabalit a šup do vakua. Dřív jsem to podkládal látkou, dával mezi negativní formy a zatížil, ale vákum je lepší a časově stejné.
VII
Příprava na potah 120 min
Uhlík se krásně rozprostřel a leskne se jak parkety u máti v obyváku, tahám tedy elektriku a zkouším novou vychytávku. Víčka serva ze zalaminováné balzy na pentli. V papíráku jsem koupil slídu , spojil lepící páskou, namazal, aby se nepřilepila (alternativně spec. přípravek nahrazuji voskem na karoserie) a nastříkal požadovanými barvami, což byly ty co byly zrovna po ruce. Ještě nastříhat látku a odstranit kraje z pentle a bude hotovo.
IIX
Potáhnutí půlky křídla 60min
Na rozdíl od toho co jsem všude viděl nepoužívám na nanášení pryskyřice na fólii váleček, ale štětec. Mám tak větší kontrolu nad vrstvou a nemusím tedy žádný přebytek odstraňovat stěrkou a další nevýhodou válečku je, že saje jako tepláky hozené do potoka a půl rozmíchané pryskyřice nevyhodím společně s nacucaným válečkem. Ještě kousky uhlíku na konce křidélek aby se na zemi lépe točily hvězdice, položit pentli místo pantu a přiklopit fóliema s tkaninou. Opět šup do vakua a jít spát jako na trní s tím jak to ráno bude vypadat.
IX
Příprava a potažení druhé půlky 120 min
Po vyloupnutí z fólie se mi zatajil dech, protože se mi povedl prozatím nejlepší povrch a slepé uličky nesou ovoce. Tak hurá na druhou půlku. Bylo třeba očistit fólie , aby se daly znova použít, nastříkat barvou, začistit potaženou půlku a opět pytel. Dopadlo to zase famózně a přepadla mne lítost nad tím, že takovou krásu znova rozbiju.
X
Uši 60min
Ze zbytku balsy jsem vyřezal a obrousil uši a udělal hroznou blbost. Původně bylo v plánu udělat uhlíkové okraje a potáhnout laminátem, jenže jak jsem dělal ty okraje, napadlo mne, že bych to mohl potáhnout rovingem celé a že by to vypadalo prďácky s pohledovým uhlíkem. To jsem ovšem zapomenul jaká piplačka s tím je, nadával si a nakonec zůstalo pouze u potahu z jedné strany. Jinak postup je stejný jako u křídel. Akorát jsem po umístění do pytle vakuum ještě pro jistotu stlačil svěrkama :-)
XI
Kabina, křidýlka 75 min
Kabinu jsem chtěl zapustit, aby byly čisté linie , což se celkem podařilo a pro zachování tuhosti byla vyložena balsou. Pak nastalo odřezání křidýlek a rozhýbání pentle. Nedělám to rád, protože hrozí prořezání a taky se občas stane, že skalpel zabloudí kde nemá. Jelikož mi spadl špičkou na zem, (nejsem jelito jen v luftě) dal jsem novou čepelku a jdeme na to. Dopadlo to dobře a oproti pantům je to výborné řešení.
XII
Uhlíkové boky, přilepení uší, kryt kabiny 60 min.
Aby nevypadal profil zboku divně, když budou uši uhlíkové, potáhl jsem i smrk uhlíkem, hodil éro mezi dvě desky a přilepil uši tak aby byly plus mínus rovnoběžné. Než to zatuhlo, pustil jsem se do krytu kabiny. Opět balsa potažená laminátem, tak to nebudu pitvat.
XIIV
Osazení serv 120min
Na osazení se osvědčilo zapěnění montážní pěnou přes mikroten. je to rychlé a o to tu jde, protože dorovnat čas nebude žádná sranda Ještě natáhnout táhla a zalepit páky. Sláva už to mele křidýlkama a jako s tím lítám v ruce v pokoji.
XIV
Hrubé vyvážení 50 min
Hrubé vyvážení bylo provedeno na testovacím polygonu sestávající z neustlané postele a několika metrů pokoje Vždy hodím křídlo do peřin a přidávám olovo dokud nepřestane zvedat čumák, nebo ubírám, pokud padá jako šutr.
XV Závěr
Povedlo se na jedničku jako prozatím žádné éro. Tuhost je přímo famózní a nelze jej prohnout ani o milimetr. Snad jej stihnu ukázat klukům dřív než ho rozbiju.
Celková čistá délka výroby včetně osazení je tedy zhruba 17 hodin, což je myslím slušné a v poměru s žebrama je to zlomek času, přičemž tuhost je nesrovnatelná. Teď ovšem nastane nejhorší úkol z celého pokusu.Dorovnat těch 17 hodin výroby ve vzduchu nebude sranda a to je evidentně nejslabší článek projektu
Držte mi tedy palce, půjdu co nejdříve na zálet.
Žádné komentáře:
Okomentovat
Poznámka: Komentáře mohou přidávat pouze členové tohoto blogu.