A3 Favorit od Modely II.

Tak dneska nastal den D, vyrazil jsem na Juřinku s Favoritem. A přesně jak jsem předpokládal, nastaly problémy Moje představa, že větroně vytáhnu jednoduše na šňůře a všechno bude OK, vzala brzy za své. Nejdřív jsem se pokusil zaklouznout éro z ruky.
Šlo dost na čumák, tak jsem ubíral olova a až se mi zdálo, že je to celkem přijatelné, rozmotal jsem šňůru a domluvil se s Martinem, že mi to hodí. K mému překvapení jsem nebyl napoprvé schopný běžet dost rychle na to, aby šlo éro nahoru. Po dvou neúspěšných pokusech Martin rozhodl, že už ze startu namíří špici víc nahoru. Aby to vůbec stoupalo musel jsem opravdu zabrat a při tom nebyl bohužel čas sledovat, co se děje na druhém konci šňůry. Ucítil jsem tah ve špagátu, což jsem považoval za znamení, že to asi letí nahoru Nicméně kamenem úrazu bylo, že jsem běžel bokem na mírný vítr, který mi éro nakláněl. A protože jsem ho nesledoval a táhl dál, klonil se model víc a víc na pravé ucho až žuchl na zem a zabodl se do trávy.  Nejdřív to vypadalo, že se nehoda obejde bez následků, nicméně výsledkem byla přeražená náběžka a potrhaný potah. Solidní skóre na třetí let. Tak jsem to posbíral a šel si spravit chuť s káčkem. Křídlo jsem opravil a dumám, jak se příště vyhnout podobným problémům. Ty volné modely asi fakt nejsou jen tak Připadám si zas jak pionýr slepých uliček.